Místo: Dolomity Stát, provincie: Itálie, Balzano GPS Parkování: 46.6669458N, 12.3534261E GPS Místa: 46.6284331N, 12.3579514E Zastávka: Fischleintalboden Délka trasy: 12km (tam i zpět)

Stručný popis: Zavítáte-li do Itálie, konkrétně do Sextenských Dolomitů v Itálii, máte téměř neomezené možnosti, kam se podívat. Jeden nepříliš náročný, zato krásný tip je chata Zsigmondy. Vrcholem této části Alp je vyhlášené Tre Cime di Lavaredo, pokud ale netoužíte po davech turistů z celého světa, bude výšlap na Zsigmondy Hütte správnou volbou. Z tohoto místa se dá navíc dostat na další krásné vyhlídky.

TIP na cestu

ZobrazitCena/výkon: Letní i zimní pobyt s CK v **** hotelu s polopenzí od 1650Kč/osoba/noc.

Výšlap na Zsigmondyho chatu začínáme na placeném parkovišti (celodenní parkování za cca 5 euro) u Dolomitenhofu. Je to místo, kde lišky dávají dobrou noc. Sevřené z obou stran téměř třítisícovými masivy. Všude je slyšet ticho. Kam oko dohlédne, je možné spatřit klikatící se pěšinky. Ideální místo pro vysokohorskou turistiku.

Nejprve se vydáváme širokou cestou, která je značena červeně a současně je to i stezka pro cyklisty. Tato trasa nese označení Via Alpina Red R26. Jako většina stezek v Dolomitech je i tato tvořena menšími či většími kameny. Nejsem sice petrolog, ale zdejší hornina se nápadně podobá vápenci. Ostatně všechen materiál v Dolomitech je z 90 % tvořen minerálem dolomitem. Ten je typický svou světle šedou barvou. Uvádím to proto, že i tato skutečnost se podílí na jedinečnosti Dolomitů. Jsou dokonale krásné. Cestou pokračujeme přibližně dva kilometry. Pohybujeme se v nadmořské výšce okolo 1 500 m n. m., po opravdu nenápadném stoupání přicházíme k první chatě: Rifugio Fondo Valle. Tato malinká, útulná, a na naše poměry i docela levná, chata poskytuje zázemí všem výletníkům. Odtud se lze dostat např. až na Tre Cime di Lavaredo nebo se vydat právě na Zsigmondy Hütte. Tuto možnost volíme i my.

Cesta byla zatím v pohodě. No, skutečná vysokohorská turistika začíná až od rozcestí (to je 500 metrů od chaty Fondo Valle). Pěšinka se prudce zvedá a různě se stáčí. Na malé vzdálenosti jsme hned o několik stovek výškových metrů výše. Před námi se začínají otevírat panoramata, která zespodu nešla zatím vidět. Po naší pravé straně se tyčí mohutná stěna Cima Una (2 698 m n. m.). Pokračujeme dále a rozdýcháváme docela ostrý nástup. Další dva kilometry neustále stoupáme, ale není to tak prudké. Cesta je bezpečná, perfektně značená a na mnoha místech jsou opravdu úchvatné výhledy. Přibližně po pěti kilometrech se dostáváme do dalšího místa, které se krkolomně zvedá. Stále pokračujeme po červené a po kilometrovém stoupání se dostáváme do našeho cíle – Zsigmondy Hütte. Ta je ve výšce 2 224 m n. m.

Překonali jsme tedy přes 700 výškových metrů na 6 kilometrech. Tento výstup nepatří mezi ty úplně jednoduché. Stojí ale za to se sem vypravit, protože postupně se vám otevírá více a více krajiny. Asi nejlákavější na tomto místě je ten klid, jelikož se jedná o turisticky nefrekventované místo. Pokud tedy nemáte v plánu celodenní výlet, ale něco menšího, rozehřívacího, vřele doporučuji.

TIP
– Přijedete-li na parkoviště odpoledne, parkovné bude o více než polovinu levnější.
– Od Zsigmondyho chaty se dá pokračovat mnoha směry. Chcete-li zažít skutečný adrenalin a prověřit svou fyzičku, vydejte se neznačenou cestou na vrchol Forcella di Cengia. Z chaty přímo před sebou uvidíte prudkou stěnu, ve které je vyšlapaná cestička. Na 1 kilometrů překonáte 300 výškových metrů. Láká-li vás vidět malebné jezírko uprostřed hor, vydejte se po červené k Forcella Giralba, kousek od ní je Eissee. Dejte si ale pozor, může se stát, že půjdete po sněhových polích.
– Počítejte v těchto místech s nižší teplotou a reálnou možností celoroční, i když malé, pokrývky sněhu.